|
|
Detekce mutace genu MDR1 u ovčáckých psů metodou loop-mediated isothermal amplification a restrikční analýzou
VYHLÍDALOVÁ, Nikola
Mnohočetná léková rezistence způsobená mutací genu MDR1 je častou geneticky podmíněnou chorobou u ovčáckých psů. Nejvíce jsou touto mutací postiženi zástupci plemene kolie. Popisovaná mutace je způsobena delecí čtyř nukleotidů, které vedou k posunu čtecího rámce a předčasnému ukončení syntézy P-glykoproteinu, což je transportní protein některých léčiv. Vzniklý nefunkční P-glykoprotein není schopný odbourat léčiva z mozku, což vede k neurotoxickým problémům postižených psů. V literárním přehledu je popsána struktura a funkce P-glykoproteinu, a porucha jeho funkce způsobená mutací kódujícího genu MDR1. Také jsou zde popsána nejčastěji postižená plemena a problémová léčiva pro psy s popisovanou mutací. Součástí literárního přehledu je i popis a princip metod použitých k detekci popisované mutace. Cílem diplomové práce byla optimalizace a screening vzorků DNA ovčáckých psů na přítomnost mutace v genu MDR1 metodami LAMP a PCR-RFLP a jejich vzájemné srovnání. V praktické části jsou zpracovány vlastní výsledky práce. Vyšetřovaný soubor tvořilo 140 vzorků DNA ovčáckých psů. Výsledky potvrdili největší výskyt recesivních homozygotů u plemene krátkosrsté kolie (25 %), u které byl také zjištěn největší počet heterozygotních jedinců (50 %). Překvapivý byl počet zdravých přenašečů u plemene německý ovčák, který dosáhl 49 %. Z testovaného souboru bylo celkem 49 % vzorků dominantně homozygotních. Největší množství zdravých jedinců bylo zjištěno u plemene border kolie (65 %).
|
|
|
Hodnocení vlivu nových FLT3 inhibitorů na akumulaci daunorubicinu u ABCB1-exprimujících leukemických buněk
Králová, Adéla ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Adéla Králová Školitel: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Simona Suchá Název diplomové práce: Hodnocení vlivu nových FLT3 inhibitorů na akumulaci daunorubicinu u ABCB1-exprimujících leukemických buněk Inhibitory fms-podobné tyrosinkinázy 3 (FLT3) představují novou generaci léčiv v terapii akutní myeloidní leukémie (AML). Standardní léčba AML je zahájena indukční terapií zahrnující kombinaci cytarabinu s antracykliny. Její nevýhodou je vznikající rezistence často způsobená vlivem ABCB1 efluxního transportéru. Jako prospěšný přístup k terapii se proto jeví současná inhibice FLT3 a ABCB1, která byla prokázána u FLT3 inhibitorů midostaurinu a gilteritinibu používaných v klinické praxi. Jejich účinnost však klesá, proto je snaha vyvinout nové molekuly inhibující FLT3. Cílem naší práce bylo zjistit, zda dva nadějné nové FLT3 inhibitory (7225, 7596) budou inhibovat i ABCB1. Kromě promyelocytární buněčné linie se zvýšenou expresí ABCB1 (HL60-ABCB1) a parentních HL60-par jsme pro hodnocení použili i AML buněčné linie (MOLM-13, THP-1, Kasumi-1). Akumulační studie na HL60-ABCB1 prokázaly silnou schopnost látek 7225 i 7596 inhibovat ABCB1-mediovaný eflux. Součástí této práce je i...
|
|
|
Hodnocení vlivu nových FLT3 inhibitorů na akumulaci daunorubicinu u ABCB1-exprimujících leukemických buněk
Králová, Adéla ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Adéla Králová Školitel: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Simona Suchá Název diplomové práce: Hodnocení vlivu nových FLT3 inhibitorů na akumulaci daunorubicinu u ABCB1-exprimujících leukemických buněk Inhibitory fms-podobné tyrosinkinázy 3 (FLT3) představují novou generaci léčiv v terapii akutní myeloidní leukémie (AML). Standardní léčba AML je zahájena indukční terapií zahrnující kombinaci cytarabinu s antracykliny. Její nevýhodou je vznikající rezistence často způsobená vlivem ABCB1 efluxního transportéru. Jako prospěšný přístup k terapii se proto jeví současná inhibice FLT3 a ABCB1, která byla prokázána u FLT3 inhibitorů midostaurinu a gilteritinibu používaných v klinické praxi. Jejich účinnost však klesá, proto je snaha vyvinout nové molekuly inhibující FLT3. Cílem naší práce bylo zjistit, zda dva nadějné nové FLT3 inhibitory (7225, 7596) budou inhibovat i ABCB1. Kromě promyelocytární buněčné linie se zvýšenou expresí ABCB1 (HL60-ABCB1) a parentních HL60-par jsme pro hodnocení použili i AML buněčné linie (MOLM-13, THP-1, Kasumi-1). Akumulační studie na HL60-ABCB1 prokázaly silnou schopnost látek 7225 i 7596 inhibovat ABCB1-mediovaný eflux. Součástí této práce je i...
|
|
|
Farmakogenomická predikce účinnosti a bezpečnosti tamoxifenu při léčbě hormonálně dependentních žen s karcinomem prsu.
Argalácsová, Soňa ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
ABSTRAKT/SOUHRN Úvod: Klinická účinnost tamoxifenu může být ovlivněná enzymy metabolizujícími toto léčivo a transportními molekulami, které se účastní systému využití tamoxifenu v organismu. Cílem mé práce bylo ověřit, zda u pacientek se sníženou aktivitou CYP2D6, danou variantním genotypem či výskytem inhibitorů v ko-medikaci, dochází ke snížení účinnosti terapie tamoxifenem. Dalším cílem bylo analyzovat vztah mezi účinností terapie tamoxifenem a polymorfismy ABCB1, u kterých se předpokládá změna transportní schopnosti P - glykoproteinu a také zjistit, zda zkoumané polymorfizmy ovlivňují vznik a výskyt nežádoucích účinků, které se vyskytují při terapii tamoxifenem. Metody: V retrospektivní studii jsme u 258 žen s hormonálně dependentním karcinomem prsu hodnotili účinnost a bezpečnost léčby tamoxifenem ve vztahu k polymorfizmům CYP2D6, ABCB1 a komedikaci. Výsledky: CYP2D6 polymorfismy a ko-medikace ovlivňující aktivitu CYP2D6 neprokázala statistický významný vliv na účinnost terapie nebo vznik a projevy nežádoucích účinků spojených s terapií tamoxifenem. Byl zaznamenán pouze trend ke zkrácení TTE u pomalých metabolizérů CYP2D6. U ABCB1 polymorfismu rs2032582 rovněž nebyl zaznamenán významný vliv na účinnost terapie, ale byl pozorován trend k prodloužení TTE u nosiček variantních alel. V případě polymorfismu...
|
|
|
In vitro a ex vivo studium lékových interakcí antivirotik na střevních membránových transportérech
Halodová, Veronika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Halodová Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro a ex vivo studium lékových interakcí antivirotik na střevních membránových transportérech Tenofovir (TFV) je lékem volby v terapii infekce virem hepatitidy B (HBV) u pacientů starších 12 let a jedním z léků volby v rámci kombinované antiretrovirální terapie (cART) infekcí vyvolaných virem lidské imunodeficience (HIV). Pro p.o. aplikaci TFV byla vyvinuta dvě komerčně dostupná proléčiva, tenofovir disoproxil fumarát (TDF) a tenofovir alafenamid fumarát (TAF), která zvyšují prostupnost TFV přes buněčné membrány a jeho biodostupnost po p.o. podání. Mezi faktory, které mohou ovlivnit biodostupnost léčiv po p.o. podání, patří mimo jiné efluxní transportéry, a to zejména P-glykoprotein (ABCB1, P-gp) a Breast cancer resistance protein (ABCG2, BCRP). Bylo již dříve prokázáno, že jak TDF, tak i TAF jsou substráty obou těchto transportérů. Cílem této diplomové práce bylo, pomocí in vitro a ex vivo modelů střevní bariéry, zhodnotit vliv efluxních transportérů na přestup TDF a TAF přes střevní bariéru a na jejich akumulaci v ultratenkých řezech střeva potkana (rPCIS) a dále porovnat stabilitu TDF a TAF ve střevě a rychlost...
|
|
|
In vitro a ex vivo studium lékových interakcí antivirotik na střevních membránových transportérech
Halodová, Veronika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Halodová Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: In vitro a ex vivo studium lékových interakcí antivirotik na střevních membránových transportérech Tenofovir (TFV) je lékem volby v terapii infekce virem hepatitidy B (HBV) u pacientů starších 12 let a jedním z léků volby v rámci kombinované antiretrovirální terapie (cART) infekcí vyvolaných virem lidské imunodeficience (HIV). Pro p.o. aplikaci TFV byla vyvinuta dvě komerčně dostupná proléčiva, tenofovir disoproxil fumarát (TDF) a tenofovir alafenamid fumarát (TAF), která zvyšují prostupnost TFV přes buněčné membrány a jeho biodostupnost po p.o. podání. Mezi faktory, které mohou ovlivnit biodostupnost léčiv po p.o. podání, patří mimo jiné efluxní transportéry, a to zejména P-glykoprotein (ABCB1, P-gp) a Breast cancer resistance protein (ABCG2, BCRP). Bylo již dříve prokázáno, že jak TDF, tak i TAF jsou substráty obou těchto transportérů. Cílem této diplomové práce bylo, pomocí in vitro a ex vivo modelů střevní bariéry, zhodnotit vliv efluxních transportérů na přestup TDF a TAF přes střevní bariéru a na jejich akumulaci v ultratenkých řezech střeva potkana (rPCIS) a dále porovnat stabilitu TDF a TAF ve střevě a rychlost...
|
|
|
Studium lékových interakcí inhibitoru HIV proteázy darunaviru na efluxních ABC transportérech in vitro
Bezděková, Dominika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Dominika Bezděková Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: STUDIUM LÉKOVÝCH INTERAKCÍ INHIBITORU HIV PROTEÁZY DARUNAVIRU NA EFLUXNÍCH ABC TRANSPORTÉRECH IN VITRO Abstrakt: Darunavir je léčivo užívané v terapii HIV, patřící do skupiny proteázových inhibitorů. Tyto inhibitory proteáz bývají součástí kombinované antiretrovirální terapie. Darunavir se pro zvýšení biodostupnosti užívá vždy v kombinaci s ritonavirem či kobicistatem. Jakožto substrát CYP3A4 a ABCB1 (P-glykoproteinu) je DRV léčivem s vysokým potenciálem k lékovým interakcím a s ohledem také na množství nežádoucích účinků, kterými disponuje, je nezbytné tyto lékové interakce pro bezpečnou terapii znát. Inhibicí intestinálního ABCB1 současně podávanými léčivy by mohlo navíc dojít ke zvýšení biodostupnosti darunaviru, a tím i snížení četnosti administrace s důsledkem zlevnění terapie. Práce se zabývá studiem lékových interakcí darunaviru in vitro metodami za využití dvou buněčných linií - MDCKII a Caco-2 buněk. Výsledky získané z transportu darunaviru přes monovrstvy MDCKII buněk naznačují, že je darunavir substrátem ABCB1, nikoliv ABCG2 a ABCC2 transportéru. Výsledky lékových interakcí jak s modelovým inhibitorem...
|
|
|
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu
Pechandová, Kristina ; Perlík, František (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent) ; Anzenbacher, Pavel (oponent)
Frekvence výskytu vybraných bodových polymorfismů CYP2C8 a MDR1 v české populaci a jejich vliv na působení amiodaronu Úvod: Variabilita lékové odpovědi je někdy podmíněna genetickými rozdíly v metabolismu a transportu léčiv. Interindividuální rozdíly jsou často způsobeny polymorfismy, které ovlivňují biotransformační aktivitu enzymů a expresi transportérů. V disertační práci jsme věnovali pozornost cytochromu P450 izoenzymu CYP2C8 a MDR1. Nejprve jsme popsali frekvenci výskytu vybraných variantních alel CYP2C8*2, CYP2C8*3 (2 substituce v exonu 3 a 8, CYP2C8*3G416A a CYP2C8*3A1196G), CYP2C8*4, CYP2C8 P404A u zdravé české populace a variantních alel MDR1 v exonech: 26 C3435T, 21 G2677A/T, 12 C1236T a 17 T-76A. Následně jsme sledovali vliv těchto polymorfismů na působení amiodaronu u vybraného souboru pacientů. Metody: Genotyp MDR1 a CYP2C8 jsme stanovili pomocí PCR-RFLP za využití specifických restrikčních enzymů a primerů. Frekvence genotypů MDR1jsme určili u 189 zdravých dobrovolníků a CYP2C8 u 161 zdravých osob. Do sledování jsme dále zařadili 63 pacientů užívajících amiodaron déle než dva měsíce. Jejich léčbu jsme posuzovali ze záznamů lékařské dokumentace, s využitím standardních biochemických a hematologických vyšetření a záznamů EKG. Koncentrace amiodaronu a jeho metabolitu N-...
|
|
|
Role lékových transportérů v placentárním přestupu entekaviru
Lukášová, Veronika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Hofman, Jakub (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Křečková Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Role lékových transportérů v placentárním přestupu entekaviru Entekavir (ETV), analog guanosinu, je antivirové léčivo s vysokou účinností proti hepatitidě B. Patří mezi léčiva první volby pro léčbu dospělých i dětí. Jeho využití v těhotenství limituje řada faktorů včetně nedostatku údajů o placentární farmakokinetice. Na placentárním transferu léčiv se podílí řada lékových transportérů. Mezi nejvýznamější patří efluxní ATP-vázající (ABC) transportéry, P-glykoprotein (P-gp), breast cancer resistance protein (BCRP) či multidrug resistance-associated protein 2 (MRP2), lokalizované v apikální membráně syncytiotrofoblastu a pumpující své substráty vefeto-maternálním směru. U léčiv odvozených od nukleosidů může být placentární transport ovlivněn i aktivitou nukleosidových transportérů (NTs). Ekvilibrační nukleosidové transportéry (ENTs) regulují intracelulární koncentraci substrátů facilitovanou difuzí, zatímco koncentrační (CNTs) zprostředkovávají pouze aktivní influx. Cílem této práce bylo popsat roli lidských P-gp, BCRP, MRP2 a NTs (ENTs a CNTs) v placentárním přestupu ETV. K tomu účelu byla použita in vitro transportní metoda...
|
|
|
Studium lékových interakcí antivirotik na střevních transportérech
Záboj, Zdeněk ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Zdeněk Záboj Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Studium lékových interakcí antivirotik na střevních transportérech Sofosbuvir je antivirotikum široce využívané v terapii chronické hepatitidy C. Toto orálně aplikované proléčivo je navrženým substrátem ATP-vázajících (ABC) efluxních transportérů, P-glykoproteinu (ABCB1) a breast cancer resistance proteinu (ABCG2). ABCB1 a ABCG2 jsou významnými determinanty střevní absorpce a jsou i místem vzniku významných farmakokinetických lékových interakcí, vedoucích ke změně expozice léčivu. Farmakokinetické lékové interakce mohou být nežádoucí (zvyšující toxicitu léčby), nebo naopak žádoucí (umožňující redukci dávkování). Protože je sofosbuvir často podáván v kombinačních režimech s jinými anti(retro)virotiky, bylo cílem předkládané diplomové práce studovat schopnost zvýšit střevní absorpci sofosbuviru. Pro studium farmakokinetických lékových interakcí na ABCB1 a ABCG2 byla využita široce etablovaná in vitro metoda obousměrného transportu přes polarizovanou monovrstvu tvořenou buněčnou linií Caco-2, která je odvozena od kolorektálního karcinomu. Analyzovali jsme lékové interakce sofosbuviru na těchto efluxních transportérech s...
|
host ::
RSS.